Sedni!

Alík roste jako z vody! 
Začíná si pomalu, ale jistě zvykat na svůj denní režim. Ráno vstáváme v šest, oblíknu se a jdeme ven. Teď, když je venku zima, chodíme jen tak na 10 minutek, až bude hezčeji a Alík i starší, budou procházky delší. :-) Venku Alík pěkně řádí a sníh se mu líbí, skáče, hopsá, vrtá čumáčkem do větších hromad sněhu. :-) Doma otřeme tlapičky, to se Alíkovi moc nelíbí, taky podle toho vypadají naše ruce. :-D 

Potom si s Alíkem hrajeme a snažíme se ho unavit, také jsme začali trénovat povel Sedni! Mě už Alík poslouchá celkem pěkně, taky aby ne, když dostane odměnu. ;-)

Krátce po 7mé odcházím do školy a pro Alíka začíná smutná část dne. Domů se vracím až po 14 hod. :-( 
Vítání je zběsilé! Alík na mě štěká, vrtí ocáskem, skáče. Já se snažím si ho moc nevšímat, házím mu hračky. Po chvili hraní jdu uklízet. Každý den na mě doma čeká malé nadělení, ať už ve žluté nebo hnědé formě. :-D

Po vytření a uklizení, které zabere tak 10-15 minut, jdeme ven. Odpolední procházka bývá nejdelší, ale kvůli zimě i ta není moc dlouhá. V tuto dobu chodí většinou retrívr Bára a buldok Rozárka. Trošku si pohrajeme, ale hlavně se venčíme. Na to si Alík už poměrně zvyká, pokaždé obarví sníh na žluto, za to jsme moc rádi, takže vždy vydatně chválíme. :-) Četnost loužiček doma přes den se snižuje. :-)

Odpoledne si hrajeme, házíme míček, Alík krásně nosí, takže říkáme "Přines!" a zkoušíme ho zvykat na další povel. Beruška nás ještě nepřestala bavit a stále patří mezi nejoblíbenější hračku. :-) Občas si na chvilku zdřímne mezi hraním, aby měl dost síly na pokračování. :-)